Dnes, 21. prosince, zažívá severní polokoule svůj nejkratší den a nejdelší noc s příchodem zimního slunovratu. Tato astronomická událost označuje okamžik, kdy Slunce dosáhne své nejjižnější polohy na obloze, což má za následek minimální denní světlo pro ty, kteří žijí na severu.
Proč se to děje: Naklonění a oběžná dráha Země
Důvod změny ročních období nespočívá ve vzdálenosti od Slunce, ale v náklonu zemské osy o 23,5 stupně. Jak planeta obíhá kolem Slunce, severní polokoule se od ní v zimě naklání, čímž se snižuje množství přímého slunečního světla, a tím i topení. Dnes je Slunce přímo nad obratníkem Kozoroha, zatímco severní část planety je od něj nejdále.
Přesný okamžik zimního slunovratu v roce 2025 nastal v 10:03 ET (15:03 GMT), což signalizuje změnu ročních období. I když se jedná o okamžitou událost, její důsledky jsou hluboké: nízký úhel slunce znamená menší ohřev, přestože Země je Slunci blíže, než bude později v roce.
Překvapivý fakt: Nejbližší bod bude příští měsíc
Zajímavé je, že Země dosáhne svého nejbližšího bodu ke Slunci (perihélia) 3. ledna 2026. Na 147,6 milionů kilometrů (91,4 milionů mil) je o něco blíže, než je průměrná vzdálenost 149,6 milionů kilometrů (93 milionů mil). To znamená, že zima nesouvisí se vzdáleností od Slunce, ale s úhlem, pod kterým k nám sluneční světlo dopadá.
Kulturní význam a příslib jara
Pro mnoho kultur je zimní slunovrat svátkem znovuzrození, který symbolizuje návrat světla. Od zítřka bude denní světlo postupně přibývat, což je nenápadné, ale zásadní znamení toho, že nás čekají teplejší a jasnější dny. Slunovrat není jen astronomickou událostí, ale také připomínkou přírodních cyklů a všudypřítomného příslibu jara.
Zimní slunovrat je přelomový. Od této chvíle síla slunce opět roste, i když zpočátku neznatelně.
Na jižní polokouli je dnes zároveň letní slunovrat s nejdelším denním světlem v roce.
